Historie

Historie

Jen málokterý poskytovatel sociálních služeb v Moravskoslezském kraji se může pochlubit více, než stoletou historií. Marianum vybudovaly řeholní sestry z Kongregace Dcer Božské Lásky v letech 1907 – 1909.

Budova Mariana byla postavena na rozsáhlých loukách nad Opavou, svou činnost zde zahájili 1. dubna 1909. Nacházel se zde penzionát, škola ručních prací, škola hospodyňská pro veřejnost a nedělní škola, kterou v roce 1910 střídavě navštěvovalo 370 děvčat. V části domu byl domov pro přestárlé, kde se sestry staraly o ženy a manžele, kteří už nebyli schopni se sami o sebe postarat. Tato část domu měla k tomu uzpůsobené menší pokoje. Domov pro přestárlé byl svého času nejlepším a velmi vyhledáván, takže brzy nedostačoval. V roce 1913 rozšířili komplex o sousední budovu č. 43. Dům byl zvýšen o dvě poschodí a přístavbou nad průjezdem spojen s původní budovou.

Za 1. světové války roku 1914 se činnost v Marianu změnila. Celý ústav ve spolupráci s Červeným křížem byl přeměněn na vojenskou nemocnici se 120 lůžky.

Za 2. světové války byla původní činnost sester z větší části zrušena. Počet chovanců se značně zmenšil, ale počet psychicky nemocných dětí se stále zvyšoval. Za doby okupace měl ústav největší rozsah, neboť péči o děti převzala Zemská péče o mládež v Liberci. Nacistická vláda chtěla mít veškerou výchovu ve svých rukou, a proto rozpouštěla v zabraných územích všechny dětské domovy vedené řády a rušila církevní školy, o děti slabomyslné neměla zájem. Proto se Mariánský ústav udržel i v této těžké době. Bylo zde 230 dětí, ale byl to stav pouze přechodný, protože všechny místnosti, které bylo možno uvolnit – učebny a ústavní sál – sloužily jako ložnice a nebyly místnosti pro denní zaměstnání a hry dětí.

V roce 1946 nastal velký pohyb. Chovanci německé národnosti, kteří měli příbuzné v Německu, byli postupně odsunováni a na jejich místa byly přijímány hlavně děti z Ostravska a Olomoucka.

Od 1. října 1951 v Mariánském ústavu byly jen psychicky postižené děti a staré ženy v domově, byla obojí činnost zestátněna. Vystěhováním domova důchodců v letech 1960 – 1964 dosáhl Mariánský ústav kapacity 300 dětí a stal se tak největším ústavem sociální péče pro děti na Moravě i v Čechách.

V roce 1975 Okresní národní výbor sloučil všechny ústavy sociálních služeb. Zanikla tak právní subjektivita a samostatnost, a poprvé se vytrácí z úředního názvu ústavu název Marianum. Od roku 1972 je vlastníkem budovy ústavu Československý stát.

Roku 1991 byly budovy vráceny sestrám Kongregace Dcer Božské Lásky. Ústav v těchto prostorách získal opět právní subjektivitu, byl státní rozpočtovou organizací, pod a zřizovatelem Okresního úřadu Opava a opět nesl název Marianum.

V roce 2003 se stal zřizovatelem Moravskoslezský kraj  a sociální službu poskytovala příspěvková organizace. V roce 2004 byla těchto prostorách poskytována pobytová služba cca 230 uživatelům.

1. 12. 2008 vzniklo první externí pracoviště v Jakartovicích – Deštné.

2.  1. 2009 byla otevřena další dvě pracoviště Chráněné bydlení Dostojevského v Opavě a Podpora samostatného bydlení na Lepařově ulici v Opavě.

7. 11. 2011 otevření pracoviště Domov pro osoby se zdravotním postižením Švestkova.

6. 3. 2013 otevření pracoviště Chráněné bydlení Švestkova v Opavě.

1. 6. 2013 další dvě pracoviště Chráněné bydlení Pekliska ve Velkých Hošticích  a Domov pro osoby se zdravotním postižením Čajkovského v Opavě.

1. 8. 2015 otevření pracoviště Domov pro osoby se zdravotním postižením Holasická v Opavě.

1. 9. 2015 otevření pracoviště Domov pro osoby se zdravotním postižením Denisovo náměstí v Opavě.

1. 12. 2015 otevření pracoviště Domov pro osoby se zdravotním postižením Na Pomezí v Opavě.

K tomuto datu 1. 12. 2015 nebyl na Rooseveltové ulici v Opavě žádný uživatel sociální služby.

 

1. 1. 2017 převedení 9 pracovišť mimo Jakartovice-Deštné na jiného poskytovatele sociálních služeb.

 

 

Rooseveltova 47